Zarděnky jsou běžným virovým onemocněním vyskytujících se nejčastěji u dětí. Rizikovou skupinou jsou však i těhotné ženy, jelikož zarděnky postihují plod s trvalými následky. Jaké tyto následky jsou a jaké možnosti ochrany existují?
Zarděnky a jejich původ
Zarděnky (rubeola) jsou virového původu – způsobuje je virus zarděnek. Jde o převážně dětské onemocnění, které je však již v běžné populaci vymýcené, jelikož je zařazeno do povinného očkování. Díky tomu se v české populaci setkáváme pouze s ojedinělými případy zarděnek. Po prodělání onemocnění či naočkování je daný člověk celoživotně imunní. Statisticky zarděnky spadají do nejčastějšího infekčního onemocnění u dětí a je rozšířeno po celém světě.
U virového onemocnění je častá forma přenosu prostřednictvím kapének, tedy vzdušnou cestou. Kapénky vznikají při kašlání a kýchání, ale také mluvení. Člověk se pak může nakazit nejen při kontaktu s nakaženým, ale také s kontaminovanými předměty.
Riziko spočívá také v tom, že nemocný může být infekční ještě před propuknutím příznaků, nebo je také nakažlivý jako zcela bezpříznakový.
Projevy zarděnek a možná rizika
Zarděnky mají inkubační dobu 2 – 3 týdny. Nakažlivost dotyčného začíná již týden před projevem jakýchkoliv příznaků a trvá až týden po překonání specifických příznaků. Doba nakažlivosti je tudíž velmi individuální.
Nakažení zarděnkami se projevuje, jako mnoho jiných virových onemocnění, nejprve zduřením mízních uzlin, následně se dostaví i horečka. Záhy se objevuje specifický příznak, kterým je vyrážka. Jedná se o výsev drobných růžovo-červených pupínků, které se šíří z obličeje postupně na krk a trup. Na končetinách je vyrážka méně výrazná. Pupínky jsou jednotlivě ohraničené a nesvědí jako v případě neštovic.
Diagnostika zarděnek
Onemocnění potvrzuje lékař z výše uvedených příznaků. Při zjištění zarděnek je ze zákona povinné oznámit tuto skutečnost hygieně kvůli izolaci nakaženého. U dětí je průběh onemocnění bezproblémový, avšak pozor by si měly dávat zejména těhotné ženy.
Léčba zarděnek
Žádná specifická léčba zarděnek neexistuje, tudíž se léčení zakládá pouze na zmírňování projevů – tedy snižování horečky a klidovém režimu.
Zarděnky v těhotenství
Rizikové jsou zarděnky v těhotenství především v prvním trimestru – zde pravděpodobnost poškození plodu stoupá až na 50%. Později riziko poškození plodu klesá s délkou těhotenství. Jestliže nedojde k potratu, u plodu dochází postupně k vývojovým vadám. Dítě pak trpí syndromem vrozených zarděnek (tzv. Greggův syndrom) – ten se projevuje hluchotou, slepotou a anomálií zubního chrupu. Dítě má dále postižený centrální nervový systém, srdeční vady a typickým projevem je tzv. purpura na kůži.
Pokud těhotná neočkovaná žena onemocní zarděnkami, zjišťuje se množství protilátek v těle. Tímto se také odhalí možné poškození plodu a v rámci genetické konzultace se v krajním případě doporučuje potrat.
Očkování jako nejúčinnější prevence
Kvůli rozsáhlé epidemii zarděnek v 60. letech v Evropě i USA, byla koncem této dekády vyvinuta vakcína a nařízeno plošné očkování. V Česku je očkování proti zarděnkám povinné od roku 1986. Očkování je součástí MMR trivakcíny (measles, mumps, rubella, součástí je vakcína proti příušnicím a spalničkám). Očkuje se dvěma dávkami – první je okolo jednoho roku miminka, druhé přeočkování se provádí po 6 měsících od prvního očkování.
Očkování MMR jedině bezpečně. Mohou pomoci homeopatika?
