Spálová angína u dětí. Onemocnění, které se nevyplácí podcenit

Máte ve školce upozornění, že se tam vyskytuje spálová angína, a vaše dítě právě dostalo horečku a obtížně se mu polyká? Bojíte se, že ji má také?

Spála nebo spálová angína?

Angína je vlastně akutní zánět krčních mandlí. Může být původu bakteriálního (nejčastěji způsobená streptokoky), virového (způsobená viry jako je chřipkový vir nebo herpes simplex) nebo výjimečně mykotického (plísně a houbové infekce).

Nejobvyklejším původcem bakteriální angíny u dětí jsou streptokoky, hovoříme proto o streptokokových angínách. Jedním z nich je i Streptococcus pyogenes. Tento streptokok produkuje toxin, který způsobuje spálovou vyrážku, a proto se tato konkrétní streptokoková angína označuje jako spálová angína. Celému onemocnění, jehož průvodním jevem je spálová angína, se potom říká spála (scarlatina).

Streptokok se může do těla dostat i ránou na kůži. V takovém případě hovoříme od tzv. ranné spále (pronikla do těla ranou nikoliv kapénkovou infekcí). V tomto specifickém případě se nejprve v okolí místa vstupu objeví typická vyrážka, která se dále šíří. Angína chybí úplně nebo se projeví až později a ve slabší formě. Inkubační doba ranné spály je kratší, obvykle do 12 hodin.

Koho spálová angína postihuje?

Spálovou angínou onemocní nejčastěji děti ve věku od 4 do 12 let. Mladší i starší děti a dospělé postihuje minimálně, většinou jen v důsledku oslabené imunity. Naopak se vůbec nevyskytuje u dětí do 5 měsíců věku.

Pokud má vaše dítě spálovou angínu, má spálu, která se projevila angínou. Spála však může probíhat i bez spálové angíny.

Inkubační doba a zdroje nákazy

Doba od nákazy k vypuknutí příznaku trvá u spálové angíny 2-4 dny. Nejčastěji se nemoc vyskytuje v průběhu zimy a na jaře.

Zdrojem nákazy je nemocný člověk v inkubační době onemocnění a do 2 dnů od vypuknutí příznaků, nebo přenašeč, který v sobě streptokoka má, ale sám neonemocní. V dětské populaci je jich 15-20 %. Spálová angína je velmi nakažlivá.

K přenosu infekce dochází kapénkovou cestou (mluvením, kašláním nebo kýcháním; bakterie ulpívají také na rukou), případně trávicím ústrojím (použitím infikovaného nádobí). U ranné spály dochází k nákaze přes poraněnou kůži.

Bakterie jsou schopné vcelku dlouhou dobu přežívat například v prádle, na hračkách, nádobí a podobně. Proto se nemoc snadno šíří zejména v dětských kolektivech – v jeslích, mateřských školách a na nižším stupni základních škol.

Příznaky spálové angíny

Spálová angína se zpočátku projeví jako běžná angína. Nemocné dítě je zchvácené a malátné, hodně unavené. Bolí ho hlava a v krku, a to hlavně při polykání. Může i chraptět. Na jeho zvětšených mandlích jsou patrné čepy a na patře drobné skvrnky, jazyk je bíle povleklý. Dítě má horečku, někdy se zimnicí. Může trpět bolestí břicha a zvracet. Na krku mu lze nahmatat zvětšené mízní uzliny, které jsou na dotek bolestivé.

U zhruba poloviny dětí se ale spálová angína projeví mírněji. Teplota je jen zvýšená a bolest v krku není intenzivní. Kojence a batolata trápí spíše jen hlenohnisavá rýma, zvětšení uzlin a zánět středního ucha.

V obličeji se projevuje Filatovův příznak, kdy výrazně červené tváře kontrastují s bledostí kolem úst.

Asi po dvou dnech od vypuknutí onemocnění se začne od špičky olupovat jazyk a jeho barva se mění na sytě červenou s vyčnívajícími chuťovými pohárky – povrch jazyka připomíná svým vzhledem malinu. Proto se hovoří o malinovém jazyku.

Může se projevit také Šrámkův příznak, což znamená výskyt malých bílých lesklých pupínků na ušních boltcích a v okolí nehtového lůžka.

Spálová vyrážka

Po jednom až dvou dnech od propuknutí příznaků se většinou objeví typická spálová vyrážka (u mladších dětí dříve než u starších). Vyrážka vzniká jako důsledek působení toxinu produkovaného streptokokem na jemné cévy v kůži a jako imunitní reakce organismu na toxin. Má obvykle podobu drobných pupínků velikosti špendlíkové hlavičky. Jsou světle červené barvy, případně se mohou vyskytnout pouze jako zhrublá pokožka připomínající „husí kůži“, ale bez změny barvy.

Vyrážka se objeví nejprve v podbřišku, odkud se šíří do slabin a na vnitřní strany stehen. Dále postupuje na boční strany trupu, do podpaží a loketních jamek, zkrátka po celém těle vyjma obličeje.

Vymizí zhruba po dalších 4 dnech.

Po 1-4 týdnech se kůže může začít, v závislosti na závažnosti průběhu onemocnění, olupovat. Na těle většinou ve formě drobných šupinek, ale na prstech, dlaních a ploskách nohou se může slupovat v cárech.

Vyrážka i olupující se kůže může, ale nemusí svědit.

Léčba a rekonvalescence

Pokud se u dítěte projeví příznaky angíny, je třeba se co nejdříve vypravit k lékaři. Ten nemoc potvrdí na základě příznaků.

Většinou také provede test na známky zánětu (CRP – vysoká hodnota značí bakteriální infekci a tedy nutnost nasazení antibiotik).

V případě výskytu vyrážky provede lékař výtěr z krku ke stanovení přítomnosti streptokoka pyogenes. Pokud dítě k lékaři dorazí před výsevem vyrážky a jsou mu včas nasazena antibiotika, nemusí k rozvoji vyrážky vůbec dojít.

Žádný z kmenů Streptococcus pyogenes není odolný vůči penicilínu, proto se ve většině případů nasazuje jako antibiotikum právě on. Většinou je možná domácí léčba, kdy se penicilin užívá po dobu 10 dnů. Účinkovat začne už po dvou dnech, malý pacient pak už není infekční. Pokud je na něj dítě alergické, nasadí se mu jiná antibiotika, tam ale infekčnost přetrvává po dobu 5 dnů. U těžších případů musejí být antibiotika podávána injekčně v nemocnici.

Ke snížení horečky je možné použít běžně dostupné léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. Pokud svědí vyrážka, uleví antihistaminika. Na krk může pomoci Priessnitzův obklad (látka namočená ve studené vodě, igelit a suchá látka) a nejrůznější kloktadla.

Antibiotika je vhodné doplnit probiotiky, ideálně dvakrát denně, ale minimálně s dvouhodinovým odstupem od léků. Po dobrání antibiotik je dobré s probiotiky ještě nejméně další týden pokračovat, stačí jednou denně.

Je potřeba, aby dítě alespoň týden dodržovalo klidový režim na lůžku. V prvních dnech je pro ostatní členy rodiny nakažlivé. Nemělo by tedy s nimi sdílet nádobí či ručník.

Nemocnému podávejte dostatek tekutin. Zpočátku může trpět nechutenstvím, do jídla ho proto nenuťte, ale nabízejte, nejdříve třeba přesnídávku nebo jogurt.

I po ukončení léčby bude dítě ještě unavené a slabé, je dobré ho nechat aspoň týden doma, aby se jeho oslabené tělo hned nevystavovalo možnosti další nákazy v kolektivu.

Možné komplikace nemoci

Spála byla v minulosti obávanou nemocí, často měla těžký průběh, mnoho dětí na ni zemřelo. Vyžadovala několikaměsíční rekonvalescenci a mnohdy zanechávala trvalé následky. Velkým zlomem v léčbě se stal právě objev penicilínu. Díky němu už dnes spála (ani spálová angína) není obávanou nemocí, naopak, její výskyt u nás se snižuje.

Při včasném zahájení léčby ke komplikacím většinou nedochází, občas se zánět může šířit do nosních dutin, středouší, případně do kostí.

U neléčené spálové angíny však může dojít k poškození srdečního svalu, chlopní, kloubů i také k poruchám nervové činnosti. Po ukončení léčby se obvykle ještě vyšetřuje moč, zda nedošlo k zánětu ledvin. Léčba infekce ledvin může trvat dlouho a při nepříznivých okolnostech by zánět mohl přejít do chronické formy.

Prevence před spálovou angínou

Streptokokové infekce jsou velmi nakažlivé. Částečně je možné jejich šíření omezit dodržováním hygienických zásad. Hlavně v dětských kolektivech je potřeba dohlížet, aby si děti pravidelně myly ruce, nedělily se o jídlo, používaly vlastní příbor i sklenici, kašlaly s rukou před pusou a tak dále.

Existuje velké množství kmenů streptokoka pyogenes. Po prodělané nemoci je však člověk odolný pouze vůči konkrétnímu kmenu, který ji způsobil. Ostatní kmeny mohou spálovou angínu znovu vyvolat. Z tohoto důvodu není možné očkování.

Při opakovaném setkání s jiným kmenem tohoto streptokoka může mít nemoc jiný průběh. Spálová angína není například následována spálovou vyrážkou. Ve výjimečných případech se naopak vyskytne pouze spálová vyrážka bez angíny. Případně nemoc nepropukne vůbec a člověk se stává latentním přenašečem, aniž by o tom sám věděl.