×
MotherClub.cz

Proč děti doma zlobí mámu a jinde jsou hodné? Má to své důvody!

proč děti doma zlobí
Proč děti doma zlobí a jinde se chovají jako andílci?

Znáte to. Doma si dítě neustále vyžaduje pozornost, rozčiluje se, vzteká se a odmlouvá. Ale jakmile vyrazíte mezi lidi, stává se z malé tyranky doslova andílek k zulíbání a z malého despoty ten nejroztomilejší klučík pod sluncem? Nikdo vám nechce uvěřit, jak náročné to s vaším dítětem dokáže být? Jak je to možné? Proč děti doma zlobí a jinde jsou hodné?

Je to normální

Vězte, že takto to prožívá většina rodičů. Doma se děti chovají neurvale, zatímco na návštěvě či na kroužku poslouchají, děkují, prosí, podělí se o hračky. Podívejme se na ty nejčastější důvody, proč tomu tak je, pohledem psychologů.

Známé vzorce chování

Aniž byste si to uvědomovala, vaše komunikace s dítětem se odehrává stále ve stejných vzorcích. Mnohdy už dopředu očekáváte, že dítě neposlechne, a podle toho formulujete věty, mnohdy direktivně. Podobně to má i vaše dítě. Ví přesně, jak budete reagovat. Některé strategie se mu osvědčily, jiné ne. Možná je pro něj nejjednodušší si vše vyřvat, neposlechnout nebo na sebe neustále upozorňovat. Jednoduše řečeno, umí to s vámi! Doma ví, co a jak funguje, co si může a nemůže dovolit. V novém prostředí se podvědomě hlídá. Neví přesně, co od okolí očekávat, a tak se snaží, aby nebyl problém.

Proč děti doma zlobí? Dobře vědí, že i když křičíte, za chvíli vás to přejde. U paní učitelky ve školce tohle neví. Také se trošku stydí, nechtějí ztratit tvář. Snaží se. Dítě nejdřív potřebuje prozkoumat nové teritorium. Zmapovat nové hranice, nové chování lidí. Až se bude cítit komfortně, je dost pravděpodobné, že se „rozjede“. Přestane se hlídat.

Domov je známé prostředí

Proč děti doma zlobí a jinde jsou hodné? Stejně jako vaše osoba a pro vás typické, předvídatelné chování, je pro dítě známý také domov. Vše tam zná, nic ho už nepřekvapí. A tak věnuje energii jiným věcem, třeba právě zlobení. V cizím prostředí se jeho pozornost upoutá snadno. Tolik nových věcí, které je potřeba prozkoumat…

Nuda

Se stejnými hračkami doma a známým prostředím souvisí i další potencionální příčina nevhodného chování vašeho dítěte, totiž nuda. Děti jsou přirozeně zvídavé a kreativní a potřebují tyto aspekty naplňovat, ale v domácím prostředí to není vždy možné. Přeci jen musíte uklidit, uvařit, obstarat mladšího sourozence. Děti si chtějí hrát, poznávat svět a objevovat zajímavosti. Sdílet s dospělými, učit se od nich. Má to velký vliv na růst jejich zdravého sebevědomí. Když nemáte čas si s ním hrát vy, vymyslí si nějakou hru samo. Pokud např. atakuje šuplík s krabičkami, pomaluje stolek, rozpatlá oběd po stole nebo si hraje v koupelně s vodou, tak to sice na první pohled můžete vnímat jako zlobení, příp. že vám to snad dělá naschvál, když jste to zrovna uklidila. Ale tak to není, toto není zlobení! Dítě si jen našlo vlastní zábavu, když jste mu neposkytla jinou. Opravdu je nyní vhodné se ovládnout a dítěti nevynadat, jen ho mírně informovat, proč není vhodné si takto hrát a proč je nyní potřeba to uklidit. A navrhnout jinou zábavu.

Proč děti doma zlobí? Připadají si přehlížené

Někdy maminky považují za zlobení snahu na sebe za každou cenu upozornit. Zejména pokud se vám do rodiny narodil mladší sourozenec, chovají se starší děti jinak, než bychom očekávali. Jsou trucovité, často křičí, mlátí věcmi, neustále po vás vyžadují pomoc i s úkony, které by zvládly samy. Připadají si odstrkované a nevědí, jak si s tím poradit. To, že uklízíte, staráte se o jiné dítě, vaříte, to vše si vykládají tak, že pro vás nemají dostatečný význam, a snaží se na sebe různým způsobem upozornit. Že ho okřiknete? I to je lepší než naprostý nezájem!

Čtěte také: Nebaví mě hrát si s dítětem. Jak být lepší mámou?

Najděte si pravidelný čas jen pro dítě

Je-li potomek s babičkou, ve školce nebo s kýmkoli jiným, dotyčná osoba má zpravidla vyhrazený čas přímo pro dítě. Plně se mu věnují, tak proč by zlobilo? Zkuste si doma nastavit příjemný rodinný systém, kdy budete mít společný čas, kdy se budete soustředit jen na dítě. Odložte mobil, uložte miminko a hrajte si vědomě se svým dítětem. Čas na povinnosti pak dítěti lépe obhájíte. Vysvětlíte mu, že nyní je potřeba uvařit či vyprat. Můžete ho požádat o pomoc. Spárovat ponožky, roztřídit prádlo podle barev, zamíchat těsto, atd. Jak to jen jde, vtahujte ratolest do své aktivity. Kromě toho veďte děti k samostatné činnosti, naučte je jen tak si hrát. Když si samy hrají, nikdy je nevyrušujte, nemluvte na ně. Vše počká!

Dítě je unavené

Maminky si často stěžují, že ve školce jsou děti hodné, ale jen co pro ně přijdou, tak už v šatně nastává problém s oblékáním. Zatímco ve školce vše zvládají naprosto samy, najednou si nedokáží obout botičky, ani bundičku. Samozřejmě si tím chtějí dokazovat, že vám na nich záleží a zkouší, co vše jste pro ně ochotna udělat. Ale často to také souvisí s tím, že jsou unavené. Pro děti si do mateřské školy chodíte zřejmě odpoledne nebo navečer. V té době jsou samozřejmě unavenější než ráno a mají zvýšenou potřebu odpočinku, změny činnosti a pohybového uvolnění. Jsou živější, neklidnější, a tím i neposlušnější.
Nejvíce stížností na zlobení u dětí nebývá od třídních učitelek, ale spíše od vychovatelek z družiny.
Možná je chyba i na vaší straně. Možná do školky spěcháte, abyste si děti přebrala včas. Z práce odcházíte na poslední chvíli. Také jste již večer unavená a trochu nervózní, že všechno nestíháte, jak byste chtěla. V takovém stavu vám možná vadí i to, co byste jinak přešla. Zamyslete se nad tím, kde byste v organizaci dne získala nějakou časovou rezervu. Mohl by vás při vyzvedávání dětí občas vystřídat někdo jiný?

Čtěte také: Nevíte, jak potrestat děti? Raději si osvojte efektivní komunikaci!

Pevný řád dne

Dalším důvodem, proč bývají děti ve školce hodné, zatímco doma nikoli, může být přesný časový režim. Děti mají zvýšenou potřebu smysluplného řádu a pravidelnosti. Když vědí, že se jde po obědě spát, že pak následuje svačina a odpolední program, požadavkům učitelek se daleko lépe přizpůsobují. Navíc je zde přítomna společenská kontrola. Dítě si vytváří se spolužáky určité vztahy a rozhodně nechce ztratit tvář. Jde s proudem. Neměnný sled událostí dítě uklidňuje a dodává mu pocit jistoty.

Malé děti zase vyžadují před spaním stále stejnou pohádku, stále stejné povlečení či pyžámko. Pokuste se denní režim svým dětem lépe uspořádat. Jedná se o zavedení určité důslednosti. Nejprve v časovém sledu denních událostí, poté i ve vašich příkazech a požadavcích. Těch by nemělo být příliš mnoho. Avšak jestliže se už s dětmi na něčem domluvíte, měla byste trvat na tom, aby domluvu splnily. Nejvíce neposlouchání, odmlouvání a vztekání bývá ve chvílích, kdy po dětech právě teď hned něco chceme a domníváme se, že to nesnese odkladu. Zkuste dítě o požadavku informovat dopředu. Lépe ho tím na změnu připravíme a naladíme.

Snažte se potencionálním konfliktům předcházet

Pokud to jenom trochu jde, snažme se nezdarům a selháním předcházet. Pokoušejme se věci zařizovat tak, aby pro děti dopadly dobře. Abychom je mohli pochválit a nemuseli je trestat. Trest obvykle rychle zastaví problémové chování, avšak nebývá dobrým vkladem do budoucna. Pocit, že dítě úkol zvládlo, v něm vytváří pozitivní sebepojetí. Je to jiný motiv než strach či potřeba vyhnout se potrestání.



7 Komentáře Proč děti doma zlobí mámu a jinde jsou hodné? Má to své důvody!

  1. Jsem teď už babička, takže myslím, že mohu komentovat oba přístupy k dětem. Když byl můj syn malý, nejen že jsem neměla tolik trpělivosti jako teď, ale doléhalo na mne mnoho jiných, leckdy časově vázaných povinností a, ano, musím přiznat, že mi občas „ruply nervy“ a na syna jsem začala křičet (což mi občas dodnes vyčítá). Než šel vnuk do školky, strávila jsem u „mladých“ sedm měsíců, a ani syn, ani snacha mi skoro nevěřili, že vnuk na slovo poslouchá a že jsem na něj ani jednou nemusela zvýšit hlas. Proč? Protože jsem měla dost času, a když jsem chtěla, aby něco udělal, buď jsem si sedla a počkala, až to udělá (s tím, že až to bude hotové, začneme dělat něco zajímavého) nebo jsem mu nabídla, že „mu s tím pomohu“, opět abychom s tím byli rychle hotovi a mohli dělat něco zajímavějšího. Myslím, že tohle je neřešitelné dilema všech mladých žen, a že jediné řešení by bylo vrátit se k třígeneračnímu modelu rodiny, což ale zřejmě v dnešní době není příliš populární.

  2. Měli bychom se chovat k dětem tak aby věděli že jsme tu vždy pro ně!oni si ten život nevybrali,my ho vybrali jim.

  3. Apsolutně souhlasím, mladí ale musí stát o třígenerační model rodiny. Popravdě neznám v mém okolí jedinou mladou rodinu, která by preferovala babičku doma. Je to smutné!

  4. Jsem také babička a zcela se ztotožňuji s názorem i zkušenostmi s babičkou Markétou Marií. A vícegenerační soužití v dnešní době také funguje, ale v případě např. dvojdomku, protože jen tak je zajištěno soukromí „mladých“ i „starých“. A vnoučata to aspoň k jedné z babiček a dědečkovi nemají daleko 🙂

  5. U nás také fungují babička a dědeček a musím přiznat že jim spousta věcí jde lépe než nám rodičům. Ale v tom že se někdo nechová jako prarodič nemůže být výčitka. Moje máma je v důchodu od 55 let dnes se odchází až 65. Takže i když se stanete babičkou stanete se babičkou pracující a unavenou která je hnaná dobou stejně tak jako samotní rodiče. Hodně maminek v dnešní době si přivydělává na rodičovské aby zvládli rodinný rozpočet. Takže za babičky jsem pro, za podpory rodin s dětmi jsem také pro, ale ve skutečnosti v současné době není ani jedno.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*