Maminkám, které se nenašly v rodičovském životě bývá často smutno ze sebe samotných. Ačkoli své děti nadevše miluji, veškeré aktivity je nebaví. Nechce se jim na hřiště, nechce se jim s dětmi mezi lidi. Někdy to souvisí s tím, že děti nejsou zrovna „spolehlivé“ a není možné je stoprocentně ovládat. Pokud má maminka „jistotu“, že jí dítě venku před lidmi ztropí zase nějakou scénu nebo bude kňourat, už se jí s dítětem ani nechce moc vyrážet mezi lidi. A být neustále doma zavřená mezi čtyřma stěnami je psychicky náročné. Není pak divu, že vás neustále opakování a jednotvárné hry s dítětem nebaví. Kdy se ale jedná o normální stav a kdy už je potřeba zpozornit? Jak být lepší mámou?
Nebaví mě být matkou
Neustálé praní, vaření, žehlení a snaha dítě zabavit může být ubíjející. Takhle jste si život s dítětem nepředstavovaly. Maminky se cítí v domácnosti nenaplněné, připadají si, že mentálně zaostávají, jejich komunikační schopnosti upadají. K tomu všemu bývají ze sebe a svých pocitů nešťastné a frustrované. Napadají je myšlenky, že neměly mít dítě, příp. co by za něj jiné ženy daly. Někdy pociťují tzv. „mateřskou vinu“ (z anglického „motherguilt“). Jedná se o pojem, který definuje výčitky svědomí různého druhu, které trápí matky v souvislosti s mateřstvím. Podle výzkumu trpí mateřskou vinou trvale nebo dočasně většina žen.
Nevíte, jak potrestat děti? Raději si osvojte efektivní komunikaci!
Mateřská vina
Začala jste po rodičovské dovolené opět naplno pracovat? Pak nejspíš znáte výčitky svědomí, když po ránu opouštíte své děti, abyste je po velkou část dne ponechala v péči cizích osob. Pokud jste se rozhodla pro mateřství na plný úvazek, pak si zřejmě čas od času kladete otázku, kam se poděly vaše osobní ambice. Navíc vám není příjemné, že navzdory svému všestrannému nasazení nemáte moc peněz v domácím rozpočtu a jste finančně závislá na manželovi.
Mohlo by se zdát, že práce na částečný úvazek nebo z domova by měla být výhrou. Snažíte se rodičovství a zaměstnání rozumně kloubit. Bohužel ale dochází ke schizofrennímu stavu, kdy žijete ve dvou rolích, přičemž ani jednu nemůžete dělat naplno, jste štvaná mezi povinnostmi doma a v práci. Nenacházíte čas na to zohledňovat své potřeby a mnohdy tím trpí i váš vztah k partnerovi.
Nebaví mě starat se o dítě
Ať už to máte jakkoli, je dost pravděpodobné, že máte někdy všeho prostě plné zuby. Matky na mateřské dovolené mnohdy závidí manželovi jeho nezávislost a jeho jistotu, že on má pro své pracovní plány vcelku neohraničené pole působnosti. Může se spolehnout, že péči o rodinu obstaráte vy. Ženy jsou vděčné, že je manžel dobře uživí, ale rozhodně nejsou šťastné. Očekává se od nich loajalita vůči rodině a schopnost vše zorganizovat tak, aby ani rodina, ani příp. zaměstnání nestrádaly. V každodenním shonu mateřskou vinu nevnímáte, ale když pak na chvíli vysadíte a máte třeba pár dní dovolenou, najednou to na vás dolehne. Vidíte všechny ty mezery. Vidíte, co děláte špatně. Rozhodně v tom nejste sama. Takto se cítí většina žen, ale nemluví o tom.
Jak být lepší mámou?
Pořídila jste si dítě, protože vám tikaly biologické hodiny a všichni okolo již děti měli. Anebo proto, abyste „si připoutala“ muže. Anebo vás to již nebavilo v práci a věřila jste, že se v rodinném životě konečně najdete. Ale ouha. Zejména první dva roky jsou pro moderní ženu, která je zvyklá vyrážet kam chce, sportovat, cestovat, stýkat se s přáteli, opravdu náročné. Absolutně žádný čas na sebe, navíc neustále doma nepořádek, musí se připravovat jídlo, dokola prát špinavé oblečení. A nedej bože, když se vám narodilo živější či dráždivější dítě.
Připadat si vyčerpaně a nedoceněně je úplně normální! Pokud ale trpíte skutečnou depresí, je potřeba zajít k odborníkovi. Existuje na to léčba. Depresivní člověk potřebuje pomoct! Je možné, že máte pouze hormonální nerovnováhu v důsledku těhotenství, porodu či kojení. Nebo díky hormonální antikoncepci. Některé druhy hormonální antikoncepce opravdu mohou způsobovat depresivní stavy (pozor také na hormonální tělíska či vaginální kroužky). Nebo můžete mít sníženou funkci štítné žlázy. Ta souvisí s únavou i depresí. Vždy vše konzultujte s lékařem!
Jsem dobrá matka?
Jsem vůbec dobrá matka – mám pro mateřství dostatečnou kvalifikaci? Proč si tak často připadám vyčerpaná, proč mi dochází invence, jak děti opravdu smysluplně zabavit? Určitě jste již potkaly matky, které dětskými hrami alespoň zdánlivě žijí, denně mají pro své děti nachystaný bohatý a kreativní program, který jim v rámci hry nabídne to, co potřebují pro optimální vývoj. Cítíte se špatně a provinile, že vás prostě téměř žádný program s dítětem nebaví? Tak to změňte a pokuste se vymyslet nějaký kompromis. Pokud si přejete zajít do kadeřnictví či na kosmetiku, ale nevíte, jak to udělat s dítětem, pokuste se ve svém okolí vyhledat nějaké kadeřnictví či kosmetiku s dětským koutkem. Spojte nákupy s návštěvou cukrárny či hřiště. Vezměte si s sebou do dětského koutku oblíbenou knížku či časopis. Nikdo od vás přeci nežádá, abyste se sto procent času dítěti maximálně věnovala, pokud vás to nebaví. Raději, než abyste byla na dítě otrávená a nepříjemná, měla výkyvy nálad a dítě to odnášelo.
Naučte své dítě hrát si chvíli samo
Dítě, které je zvyklé, že se mu někdo neustále věnuje, bude takovou pozornost vyžadovat. To je jasné. Kdykoli si dítě najde nějakou zábavu samo, zkuste jeho hraní nenarušovat. Nenavazujte oční kontakt, snažte se být potichu a vytratit se do kouta. Rozhodně ho nevyrušujte větami typu „Nemáš hlad?“ „Musíš se převléknout“ „Kam jsi zase dal tohle“ atd. Podporujte v něm samostatnou hru. Přinese to uspokojení pro vás pro oba.
Žádné hry dítě nebaví? Schovejte všechny hračky a každý den vyndejte a někam zastrčte něco jiného. Uvidíte, že když objeví něco, co dlouho nevidělo, určitě si s tím bude hezky hrát. Dejte mu vodovky a papíry, uvidíte, jak dlouho vydrží patlat barvu. Sice bude celé „zadělané“, ale co? Bude šťastné a vy budete mít chvíli klid. Malovat klidně může na novinách nebo igelitu na zemi. Určitě to půjde vymyslet tak, aby nezničilo omítku. A když, tak jí přemalujete.
Co děti nejlépe zabaví?
Perfektní je modelína. Nechte děti patlat, jak chtějí. Nesnažte se s nimi něco vytvářet – budou to pak po vás chtít pořád. Dejte jim fixy, které lze vyprat, ale zkuste jim do toho nezasahovat. Jakmile jednou namalujete domeček, je téměř jisté, že ho budete muset malovat pořád. Dítě si bude připadat, že samo nic namalovat neumí. Dobré jsou také nejrůznější mazací tabulky. Oblíbená hra z Montessori školek je třídění fazolek podle barev do krabiček. Vysypte dětem fazole různých barev a ukažte jim, jak je roztřídit. Další vděčná zábava je pískoviště (venku). Kupte bagr a kyblíčky a nechte dítě hrát si samo. Seďte vedle něj, ale nesnažte se na něj pořád mluvit. Zkuste si hrát beze slov vedle něj samy pro sebe, stavte si zahrádku atd. Dítě to uvidí a bude vás napodobovat. A snad se „chytne“. Vědomě v dítěti budujte samostatnou hru.
Dejte prostor kreativitě dětí a naučte je samostatnosti
Pravda, dětská kreativita je značně demoliční. Ale přirozená. Nemělo by vás překvapit, že dítě místo listování knížkou začne v rámci touhy poznat vlastnosti papíru knížku trhat. Kdežto když všichni sedíte nad hrou s přesným návodem, vy dospělí se rozčilujete, že ji dítě nechápe nebo něco při hraní ničí, zatímco dítě je nešťastné, že nemůže dělat věci po svém. Pořiďte dětem např. lego na váhu z bazaru, bez návodu. K tomu pár desek, stromky, hodně kostiček. Můžete vše zavřít do zapínacího polštáře a vyprat v pračce, abyste se nebála bakterií. Ušetříte a uvidíte, co vše děti dokáží samy postavit! Nechte si hrát dítě samotné. Rozhodně nemusíte utrácet horentní sumy za stále nové hračky. Určitě vás nevyháníme z dětského pokoje. Hrajte si s dětmi, ale dělejte jen to, co vás baví (svou přetvářkou učíte i dítě, aby se přemáhalo), v objemu času, který vás neničí. A najděte si další jiné způsoby, jak dítěti věnovat vědomou pozornost, o kterou ve skutečnosti škemrají, když vás zase lákají k těm otravným kolejím, kostkám, skládačkám.
Nepořizujte si další děti!
Pokud vás život doma s dítětem frustruje a ubíjí. Pokud máte pocit, že se zblázníte z neustálého nepořádku a nic vás netěší, že vám něco uniká, že jste přišla o kariéru, že jste ztratila nezávislost, v žádném případě si nepořizujte další děti! Bez legrace. Nyní s jedním dítětem máte šanci, že to bude čím dál lepší, protože první dva roky jsou nejhorší. Později už se můžete vrátit do práce, dítě bude trávit čím dál tím více času bez vás a vy budete mít čím dál tím více prostoru pro sebe. Pokud si ale pořídíte další dítě, ať už proto, že vás přesvědčí manžel, anebo náhodou, počítejte s tím, že bude vše ještě náročnější! Navíc, děti se spolu budou dohadovat, což je také vysilující. Zní to tvrdě, ale proč byste na svět přiváděla další dítě, když si nedokážete poradit a užít dítě jedno? Vy šťastnější nebudete, a co hůř – budou nešťastné i vaše děti. Raději se zaměřte co nejvíce na to jedno děťátko, které máte a které potřebuje, abyste na něj byla vlídná a milá za každou cenu.
Snažte se dítě umístit někam jinam stůj co stůj
Musíte zapojit tatínka, babičky, dědy, tety, příbuzné, stůj co stůj! Vůbec se neostýchejte o pomoc požádat. Nebo využijte různých dětských koutků, kde můžete na chvíli dítě nechat. Ať už vás život s dítětem doma nenaplňuje sebevíc, určitě znáte ten pocit, kdy jste od dítěte odloučené a těšíte se na něj. Během prvních chvil po přivítání máte určitě radost, že ho vidíte! Proto, abyste se na sebe těšili, je potřeba se na chvíli odloučit. Samozřejmě je to těžké, když je dítě malé, ale v tomto ohledu bude čím dál líp! Pamatujte na to! Není všem dnům konec.
Bude líp!
Ve dvou či třech letech může jít dítě do školky a vy do práce, vyrazit mezi lidi, večer už ho bude možné nechat u prarodičů či zaplatit paní na hlídání. Budete moci vyrazit na společnou dovolenou. Čím je dítě starší a rozumnější, tím méně potencionálních problémů s ním venku bude. Také nejrůznějších vzrdorů a scén bude ubývat. Upínejte svou pozornost do budoucnosti, vizualizujte, jak to bude úžasné. Ale aby to takové bylo, je důležité, abyste teď sebrala všechnu sílu a snažila se na dítě být milá a vlídná! Pokud na něj budete křičet, je dost pravděpodobné, že se vám to vrátí. Dítě bude nejisté, bude mít pocit, že pro vás není dost dobré a že je jeho vina, že jste nešťastná. Bude labilní a plačtivé, anebo na sebe bude chtít neustále upozorňovat.
Dítě musí mít důvěrníka
Pokud sama reflektujete, že nejste pro dítě dobrá a přívětivá matka, že mu nedokážete nabídnout vřelé city, které pro svůj duševní vývoj potřebuje, uvědomte si, že dítě musí zažít pozitivní vztah alespoň s někým jiným. S babičkou, tatínkem, tetou, paní na hlídání. Dítě potřebuje zažít lásku a trpělivost od někoho jiného, pokud to nedokážete vy! Bude to třeba těžké koukat na to, jak hezký vztah má s babičkou či s paní učitelkou ve školce, ale uduste v sobě svoji žárlivost. Vaše dítě za to přeci nemůže, že potřebuje být milováno. Rozhodně to potřebuje!
Stýkejte se s jinými matkami
Určitě máte v okolí nějaké mateřské centrum nebo dětský koutek s kavárnou. Nebo nějaké kreativní dílničky pro děti (např. v Národní galerii v Praze, dále nejrůznější keramiky a bubínky pro děti již od 1,5 roku). Navazujte kontakty s jinými matkami. Lezou vám na nervy všechny ty supermatky, které neustále řeší vše okolo dětí? Buďte si jistá, že alespoň některé z nich tam si na supermatky jen hrají. Ve snaze dělat se lepší v očích druhých, aby si samy dokázaly vlastní sebeúctu. Uvidíte, že až budete na stejné místo chodit pravidelně delší dobu a s některou se sblížíte, že se postupně dozvíte, že zase tak úžasné matky nejsou a že je to také někdy pěkně štve starat se pořád o děti, zavřené v domácnosti mezi 4 stěnami. To se ale nedozvíte hned. Rozhodně se tedy netrapte, že v tom jste sama. Nejste!
Ohodnoťte tento článek:
