Klíšťová encefalitida u dětí. Jak ji včas poznat a jak děti před klíšťaty chránit?

Klíšťová encefalitida patří mezi nejčastější neurologické infekce u nás. Jak známo, může mít závažný průběh a či dokonce vést k trvalým následkům. U dětí a mladistvých je nejčastějším projevem onemocnění meningitida – zánět mozkových blan. To je také důvod, proč má onemocnění většinou mírnější průběh u dětí než u dospělých, u kterých většinou vzniká encefalitida – zánět mozku. Jak se před klíšťaty chránit? Má smysl klíště posílat na laboratorní vyšetření? Jak se encefalitida léčí?

Kdo nejčastěji onemocní?

Ačkoli má onemocnění u dětí většinou lehčí průběh než u dospělých, i zde se mohou vyskytnout vážné, nebo dokonce smrtelné případy. Zajímavé je, že se klíšťová encefalitida vyskytuje dvakrát častěji u chlapců, než u dívek (v poměru 7:3). U chlapců bohužel také častěji vzniká obávaná encefalitida. Jak již bylo řečeno, klíšťová encefalitida je onemocněním především dospělých a častěji onemocní muži (63 %). Nejvyšší nemocnost je ve věkové skupině 15–19 let.

Klíšťová encefalitida u dětí

Podíl dětí a mladistvých na nemocnosti se pohybuje do 16 %. Věková hranice, nad kterou je jasně zřetelný závažnější průběh onemocnění, je 7 let. Klíšťovka se může objevit ve všech věkových skupinách včetně těch nejmenších batolat. Například v Německu v průběhu dvaceti let připadalo na děti mladší dvanácti let přibližně 11 % všech zaznamenaných případů. Avšak těžký průběh onemocnění a trvalé následky se bohužel nevyhýbají ani dětem. Trvale se mohou objevovat například parézy (ochrnutí) končetin, bolesti hlavy nebo změny chování.

Do 4 let onemocní děti jen výjimečně

Děti do 4 let onemocní pacienti jen výjimečně, a to jen lehkým průběhem. U nás byl nejmladším nemocným za posledních 20 let 13 měsíční batole, které mělo ovšem relativně vážný průběh (meningoencefalitida). V literatuře je popsán případ šestitýdenního a tříměsíčního kojence.

Výskyt klíšťové encefalitidy

Výskyt klíšťové encefalitify je vázán na endemické oblasti a vyskytuje se jen určitou část roku, konkrétně od dubna po listopad. Díky nízké proočkovanosti populace (16 %) patří Česká republika mezi země s nejvyšším výskytem onemocnění. Ročně bývá v ČR hlášeno okolo tisíce případů, ale musíme uvědomit, že hlášeny jsou téměř výlučně vážné průběhy. Pokud nenastanou komplikace (v druhé fázi), mnohdy ani není onemocnění klíšťovou encefalitidou indikováno.

Jaké nebezpečí představují domácí zvířata pro vaše děti? A jak jim předcházet?

Klíšťová encefalitida u dětí – diagnóza

Nejčastější příznaky akutního onemocnění klíšťovou encefalitidou u dětí jsou horečky nad 38 °C, bolesti hlavy, známky meningeálního dráždění, unava a zvracení. Pokud má lékař podezření na onemocnění, pošle vás na odběr krve. Diagnostika onemocnění je založena na průkazu protilátek proti viru klíšťové encefalitidy v séru a mozkomíšním moku a průkazu serózního zánětu v CNS.

Původce onemocnění

Původcem infekce je virus klíšťové encefalitidy (VKE) z čeledi Flaviviridae přenášený klíštětem Ixodes ricinus. Prokázaný je ovšem také přenos viru požitím nepasterizovaného kozího nebo ovčího mléka a jejich výrobků – sýrů.

Inkubační doba

Inkubační doba po přisátí klíštěte bývá v průměru 7–14 dnů. Onemocnění probíhá převážně dvoufázově. V první fázi (jako tzv. flu-like syndrom s horečkou a polymorfními příznaky) nejprve dojde zhruba po týdnu od přisátí klíštěte ke zvýšené teplotě, která za několik dní odezní. Za další týden se ovšem dostavují vysoké horečky a bolesti hlavy. Je proto dobré si zaznamenávat, kdy vaše dítě kouslo klíště (datum a místo na těle), abyste si dokázali lépe příznaky spojit s rizikem klíšťové encefalitidy (příp. jiných nemocí, které klíště přenáší).

7 kroků jak správně vyndat klíště dle nejnovějších poznatků

Dvoufázový průběh

Dvoufázový průběh onemocnění je pozorován až u 75 % případů. Ve 20 – 30 % dojde po týdenní bezpříznakové interfázi, kdy je nemocný bez potíží, k rozvoji druhé fáze (nervové), již se známkami nervového postižení. Ta může mít několik forem: meningitickou, encefalitickou, meningoencefalitickou nebo encefalomyelitickou. Onemocnění je vždy provázeno horečkou a neurologickým nálezem. Ve 2. fázi onemocnění u dětí jsou v 95 % v popředí bolesti hlavy, myalgie, únava. Horečku přes 39,5 °C má více než 75 % dětí a polovina dětí zvrací.

Projevy klíšťové encefalitidy u dětí

U dětí se infekce klíšťovou encefalitidou projevuje relativně často jako „pouhá“ meningitida, tedy onemocnění postihující mozkové obaly. Mezi typické projevy meningitidy patří horečka, bolest hlavy, slabost, neschopnost chůze, ztuhlá šíje, nevolnost a zvracení.

Meningoencefalitida

V závažnějších případech se k zánětu mozkových obalů (plen) přidává také postižení samotného mozku – onemocnění pak označujeme jako meningoencefalitidu. Takto postižené děti mohou trpět dočasnými neurologickými poruchami, jako jsou třeba nervové obrny nebo poruchy vědomí. Obecně platí, že čím je dítě starší, tím je větší pravděpodobnost, že infekce klíšťovou encefalitidou se u něj projeví jako závažnější meningoencefalitida.

Následky onemocnění

Toto onemocnění může mít i u malých pacientů dlouhodobé následky, i když často právě u nich odezní bez jakýchkoli komplikací. Mezi možné problémy po prodělání infekce patří například zpomalené psychomotorické tempo, chronická únava, poškození sluchu, obrna lícního nervu, časté jsou poruchy pozornosti a snížená schopnost koncentrace.

Klíšťová encefalitida u dětí – léčba

Specifická léčba, která by byla zaměřená přímo na boj s virem klíšťové encefalitidy, zatím bohužel neexistuje. Rekonvalescence bývá dlouhodobá a trvalé následky jsou naneštěstí poměrně časté. Co se týče smrtelnosti onemocnění, pohybuje se mezi 0,5–1,4 %. Terapie je převážně symptomatická, to znamená, že reaguje pouze na projevy onemocnění a samotnou příčinu léčit neumí. Nemocné děti jsou léčeny během hospitalizace antipyretiky/analgetiky. Protiedémová léčba manitolem bývá indikována u poloviny dětí a kortikosteroidy u třetiny nemocných. Pro rekonvalescenci je maximálně důležité, aby dítě nevnímalo žádné podněty, tedy žádná televize, poslouchání pohádek, žádná aktivita jako kreslení atd. Taková léčba je pro děti i pro rodiče pochopitelně velice náročná. Pozor také na sourozence, kteří by mohly dítě, které prodělalo encefalitidu, rozptylovat.

Počet nakažených klíšťovou encefalitidou vzrostl o 21 procent. Podívejte se na mapu výskytu

Klíšťová encefalitida – prevence

V prvé řadě je potřeba co nejvíce snížit riziko přisátí klíštěte! Vhodné oblečení je takové, které kryje dolní končetiny, je spíše přiléhavé a má světlou barvu, na které jsou klíšťata vidět. Naučte děti během pobytu na louce nebo v lese, kde klíšťata nejčastěji vyskytují, aby si zastrkávaly kalhoty ho ponožek. Také tričko by měly mít zastrčené do kalhot. V endemických oblastech by děti měly chodit do lesa dostatečně oblečené, a to i v létě (dlouhé rukávy a dlouhé kalhoty).

Repelenty

Nejúčinnější prevenci před klíšťaty představují repelenty. Aby se příliš nedráždily dýchací cesty u dětí, preferujte repelenty, které mají manuální rozprašovač (musíte ho na každý střik znovu zmáčknout, prodávají např. v dm), nikoli ve formě aerosolu ve spreji (ty, co stříkají samy). Pokud jedou děti na školku v přírodě, paní učitelky je dnes většinou hromadně stříkají repelenty, nicméně pokud chcete mít opravdu jistotu, pořiďte jim s sebou repelentní náramky (na nohy) – ale pozor, některé se rozepínají a děti je často ztrácí. Zvolte raději takový náramek, který je elastický a nasouvací.

Prohlížejte děti každé 2 hodiny

Každé 2 hodiny by mělo být dítě rodičem prohlédnuto, po návratu z přírody, ale i ze zahrady (tam klíšťata zanesou různá volně žijící zvířata, zejména kočky) opět prohlédnuto a osprchováno. Klíště začne předávat virus slinami již za 2 hodiny po přisátí. Při nálezu přisátého klíštěte je třeba ho okamžitě odstranit a tím snížit množství předávaného viru. Každá hodina hraje roli. Raději tedy zkuste klíště doma vyndat sami, než abyste kvůli tomu museli čekat na návštěvu lékaře. Pokud si nejste jisti, vyhledejte si instruktážní video na youtube.com. Klíště by měl zvládnout vyndat každý.

Jak klíště odstranit?

K odstranění přisátého klíštěte je vhodná pinzeta, ale při její nedostupnosti lze dle vlastní zkušenosti použít i jiné pomůcky (pinetka, speciální karta atd.). Ránu po odstranění klíštěte okamžitě a důkladně vydezinfikujeme nejlépe Jodisolem, Betadine nebo alkoholem. Všechna tato opatření mohou vést k snížení virové nálože.

Laboratorní test klíštěte

V současnosti je možné využít k otestování, zda klíště neobsahovalo vir encefalitidy, několik laboratoří (v Českých Budějovicích a nově také v Brně). Klíště odešlete poštou dle instrukcí a po úhradě (cca 700,- Kč) částky převodem na účet laboratoře, vám pošlou do několika dní zprávu o nákaze klíštěte. Nejvíce se asi vyplatí nechat klíště testovat především na boreliózu a erlichiozu, u kterých je průběh nenápadnější a včasná léčba účinnější (antibiotika). To, že dostanete encefalitidu bohužel poznáte většinou relativně brzy. Důležité je si ovšem příznaky podobné chřipce (1. stádium) spojit s přisátým klíštětem! Pokud chcete mít jistotu, že vaše dítě neonemocní encefalitidou, což vám dodá na klidu, zaplaťte si také test klíštěte na encefalitidu.

Klíšťová encefalitida – očkování

Nejspolehlivějším způsobem, jak zajistit dlouhodobou ochranu před onemocněním, je aktivní imunizace očkovací látkou, která obsahuje inaktivovaný virus. Očkováním vpravené antigeny viru indukují tvorbu protilátek. Dlouhodobě přítomné paměťové buňky jsou schopny po nákaze vytvářet protilátky ve vysokých koncentracích. Ty se naváží na povrchové receptory viru, zablokují je a tím znemožní množení viru a následné ničení napadených buněk v kůži, uzlinách, kostní dřeni, játrech a ve 2. fázi i buněk nervových. Očkovat je možné po celý rok, ale doporučují se zimní měsíce vzhledem k inaktivitě klíšťat. Na úhradě očkovacích látek se do určité míry podílejí pojišťovny.