Jak krmit kachny a jiné vodní ptactvo? Na oblíbené rohlíky pozor!
Petr Goras
12. 5. 2022
Snad každé dítě miluje ten kouzelný pocit, když se při rozhození pár drobků po hladině shromáždí kachny z celého rybníka. Takový rohlík nebo starý kus chleba je vždycky po ruce. Jenže ptákům pečivo bohužel moc nesvědčí a způsobuje jim četné problémy.
Pečivo ptákům nesvědčí
U většiny lidí stále ještě převládá představa, že kachnám a labutím je dobré nadrobit rohlík, nebo třeba starý zbytek chleba. Jak by taky ne, spousta z nás takto krmila vodní ptáky už když jsme sami byli dětmi, a stejně tak to praktikovali ve svém dětství už naši rodiče a prarodiče. Děti navíc mohou mít obrovskou radost z toho, že se s kachnami poděli o vlastní rohlík.
Ornitologové však před tím už dlouhodobě varují. Na jednu stranu ptákům pečivo skutečně chutná a zvlášť v zimě jim poskytuje energii, negativa však převažují. Obzvláště nebezpečné jsou zbytky sušeného tvrdého chlebu, které mohou ptákům poranit jícen. Pečivo dnes také často obsahuje ohromné množství soli, které ptákům vůbec nesvědčí. Nemluvě o případném kvásku, kypřidlech, koření či dokonce cukru. A to ještě není ani to nejhorší.
Dochází vám nápady, co dělat se školkovými dětmi doma? Máme několik tipů, které děti i něco naučí
Andělská křídla městských labutí a kachen
Bílý rohlík ani chleba rozhodně nejsou nijak zvlášť výživné jídlo ani pro lidi, natožpak pro ptáky. Labutě i kachny je však mají rády a u frekventovaných městských jezer jsou schopny jíst čistě jen je. Zasytí je a pak už nejí nic jiného, načež pak postrádají důležité živiny. Nejvíce tím pak trpí mláďata, kterým se kvůli tomu zdeformuje kostra a jejich křídla se nepřirozeně vykroutí. Říká se tomu syndrom andělského křídla, neboť pak ptákům z těla nepřirozeně trčí peří. Mnohdy se jim musí v záchranných stanicích křídlo amputovat. V období letních prázdnin navíc kachny shazují staré peří, a pokud nemají správné živiny, tak dochází k pelichání.
Dospělí ptáci sice pečivo snášejí o poznání lépe, nicméně takové městské kachny často trpí v důsledku návykového pečiva obezitou. Možná tak můžete dětem vysvětlit, že stejně jako ony, tak ani ptáci se nemohou živit jen bílými rohlíky a potřebují i něco zdravého se spoustou vitamínů. Co tedy ptákům nabídnout?
Není nutné shánět granule, vhodnou potravu najdete i ve špajzu
Česká společnost ornitologická vyjmenovává spoustu běžných potravin, které jsou pro kachny, labutě, lysky i slípky vhodné:
- v podstatě jakékoli obiloviny (určitě doma najdete minimálně ovesné vločky, rýži, pohanku nebo třeba i jáhly)
- hrách, cizrna, kukuřice
- nakrájená listová zelenina
- vařené brambory
- odřezky nebo slupky ze zeleniny
Bohužel se může stát, že pokud jsou městští vodní ptáci příliš zvyklí na pečivo, mohou váš pracně nastrouhaný mrkvový salát odmítnou ve prospěch jiné rodinky, která za nimi přijde s tradičním rohlíkem. Nicméně takové obiloviny jsou u kachen i labutí zaručeným favoritem, který vždy zabere.
Ve větších zverimexech se dnes také dají sehnat granule speciálně určené pro vodní ptactvo. Jsou výživné, zůstávají dlouho na hladině, a především ptákům velice chutnají, takže k sobě možná přivábíte celý rybník najednou. Je to skvělá volba především pro zimní vykrmování, kdy městští vodní ptáci nejvíce postrádají dostatek přirozené potravy.
Další zásady krmení
Pokud se daná potravina hned potápí, vysypte ji na břeh. Takové potopené slupky z mrkve už pak nikdo nesní a dělají neplechu ve vodním ekosystému. „Zahnojení“ vody pak může vést i k různým plísňovým onemocněním u kachen a labutí.
Házejte či sypte vodnímu ptactvu jen tolik jídla, kolik v daný moment dokážou sníst. Ideálně by neměly zůstat vůbec žádné zbytky.
Pokud už je jezero zaházené jídlem od předchozích návštěvníků, nemělo by se do něj nic dalšího přihazovat. Ptáci pak mohou později dojídat již plesnivějící zbytky, a navíc se opět bude znečišťovat voda. Děti nejspíš budou zklamané, že šli třeba s pytlíkem připravených vloček zcela zbytečně, na druhou stranu je to však může naučit úctě ke svému okolí a životnímu prostředí. Labutě a kachny nejsou atrakce a velice tím trpí.
Zdroje: birdlife.cz, avifauna.cz, ekolist.cz, prazsky.denik.cz