Hipoterapie je léčba pomocí koně. Mnoho z vás o ní určitě slyšelo, již méně lidí však s ní má zkušenost. Kůň přitom může být opravdový pomocník, máte-li doma dítě s handicapem. Na koni se dají pod pečlivou kontrolou odborníků vozit už i několikaměsíční děti, terapii tedy je možné započít takřka od kolébky.
Hipoterapie a hiporehabilitace – jaký je mezi nimi rozdíl?
Hiporehabilitace je dalším termínem, se kterým se můžeme setkat. Není to však úplně to samé jako hipoterapie. Hiporehabilitace je přesněji vzato širší pojem, který zahrnuje různé způsoby, jak kůň pomáhá se zdravotními či mentálními a duševními potížemi. Spadá tam koňský sport handicapovaných, koňská psychoterapie provozovaná především v psychiatrických léčebnách, pedagogické aktivity a také hipoterapie.
Hipoterapie samotná je typem fyzioterapie zaměřené na balancování na koňském hřbetě. Je to aktivita spíše pasivní, ale účinná. Udržet se na koni totiž není jen tak a tělesně postižená osoba si tak posiluje všechny svaly, schopnost koordinace i správné dýchání. Lidé, kteří nemohou chodit, se udržováním rovnováhy na koni přibližují mechanismům chůze po zemi. Zdravotní účinek má i koňské teplo a kontakt s koněm pomáhá psychice.
Dětská hipoterapie ‒ proč začít v raném věku?
Vaše dítě má ve svém nízkém věku vždy nějaký potenciál do budoucna. A to platí i u s pohybového nebo mentálního omezení. Alespoň v rámci možností se dá na základě vnějších faktorů rozvíjet schopnost fungování těla. U rostoucího a přizpůsobivého mladého organismu to, jak všichni víme, funguje nejlépe ‒ dokud dítěti nasloucháme a do ničeho je nenutíme. Hipoterapie je dobrou podporou psychomotorického vývoje. Čím dříve se začne, tím pro dítě lépe.
U hipoterapie dětí mohou vyvstat otázky bezpečnosti. Na to jsou ale hipoterapeuté připraveni. Terapii je možné provádět už od dvou měsíců věku dítěte. Kojenci bývají pevně a citlivě přidržováni, často v poloze na bříšku, pokud udrží hlavičku vzhůru. Od jednoho a půl roku už je možné dítě na koně i posadit. Kromě těch opravdu malých nosí děti na koni přilbu.
Pro koho je hipoterapie: Autismus, mozková obrna, skolióza i Downův syndrom
Hipoterapie a dětská mozková obrna
Děti s mozkovou obrnou mají velké pohybové a koordinační omezení. Tradiční terapie, které podstupují, pomáhají s rovnováhou i ohebností. Hipoterapie je však také známá jakožto dobrá podpůrná činnost. Malé pohyby trupu, které se dítě naučí dělat v souladu s pohybem koně, ve výsledku pomáhají celkovým tělesným schopnostem.
Hipoterapie a roztroušená skleróza
Ty samé výhody, jaké jsou u pacientů s dětskou mozkovou obrnou, byly pozorovány také u osob s roztroušenou sklerózou. Dokud je daná osoba schopna dostat se na koňský hřbet, ježdění pod dohledem terapeuta může pomáhat alespoň částečně bojovat s příznaky, ba možná i lehce zpomalit progresi postižení.
Hipoterapie a deformace páteře
Na koně můžete posadit také dítko se skoliózou nebo jinou růstovou deformací zad. Ježdění totiž pomáhá udržovat a posilovat správné držení těla. Starší dítě, které navíc nemá jiný handicap, nemusí vyžadovat přímo hipoterapii v pravém slova smyslu, ale terapeutické ježdění pod dohledem.
Hipoterapie a Downův syndrom
Osoby s Downovým syndromem mívají nižší svalovou kapacitu a mohou být o něco nemotornější. Proto také jim může terapie na koni pomáhat, ideálně ve spojení také s jinými hiporehabilitačními aktivitami.
Hipoterapie a autismus
V neposlední řadě z hipoterapie benefitují také děti s poruchami autistického spektra. Jde nejen o lepší rovnováhu a koordinaci, ale také o uvolnění napětí. Autistické děti uklidňuje pravidelné houpání pohybujícího se koně. Pozitivní účinek na zdravé dýchání dokonce zlepšuje schopnost komunikace.
Pro koho hipoterapie není vhodná
Kromě samozřejmých alergiků a lidí s fobií z koní existují i další, kteří by raději neměli hipoterapii podstupovat. Mezi kontraindikace patří:
- závažná skolióza nad 30°
- výrazné ochrnutí
- zvýšená lámavost kostí
- hypertenze III. a IV. stupně
- těžká epilepsie, neuróza nebo psychóza
- rakovina
- akutní záněty
- spinální katetr
- nesouhlas pacienta s terapií
Jak probíhá hipoterapie a kolik stojí?
Než začnete s hipoterapií svého dítěte, samozřejmě se nejprve poraďte s ošetřujícím dětským lékařem. Poté vyberte zařízení, které hipoterapii poskytuje. Terapeut vybere vhodnou polohu, délku terapeutického sezení, a také správného koně. K hipoterapii se samozřejmě hodí jen klidní a vychovaní koně, roli ale hraje také výška koně a jeho specifický pohybový vzorec.
Hipoterapie probíhá bez sedla, jen na dece. Vaše dítě bude celou dobu přidržováno jedním nebo dvěma lidmi. Trvání se pohybuje zpravidla v rozmezí 10-30 minut, je důležité, aby klient nezačal cítit nepohodlí. Od toho samozřejmě je terapeut, aby od začátku poznal, v jaké poloze a při jakých dalších podmínkách terapie má probíhat.
Ceny hipoterapie jsou samozřejmě různé, v ČR se zpravidla setkáte s cenami od 200-300 korun za jedno terapeutické sezení.
Časté polohy u hipoterapie
Často se používá balanční sed, trochu jiný, než v jaké poloze se na koních běžně jezdívá. Je třeba mít rovnější záda. Další možností je asistovaný sed, při kterém se terapeut veze za klientem ‒ v případě dítěte kůň neponese o moc těžší břemeno než normálně ‒ a má větší kontrolu.
Miminka od 3 měsíců se vozí na břiše otočená tak, že se mohou dívat přes zadek koně. Dítě neschopné sedět vzpřímeně nebo potřebující uvolnění může jet jako takzvaný pytel, to znamená, že leží na břiše spuštěno kolmo ke koni.