MotherClub.cz Jak zvládat mateřství Genderově neutrální jména mohou zabránit předurčování pohlaví u dětí. Jaká to jsou?

Zdroj: Shutterstock

Genderově neutrální jména mohou zabránit předurčování pohlaví u dětí. Jaká to jsou?

Martina Havlíčková

17. 1. 2022

Gender je v posledních několik letech hodně skloňované slovo. Ti co jej například v českém internetovém éteru používají hanlivě často ani nevědí, co takový gender znamená a proč se začalo používat jako nadstavba ke klasickému termínu pohlaví. Svět bohužel není tak jednoduchý, jaký bychom jej chtěli mít a existuje mnoho lidí, kteří se ani nerodí v binárních kategoriích žena-muž. Pokud tyto lidi nerespektujeme, může to třeba zapříčinit až fatální důsledky v podobě spáchání sebevraždy.

Jaký je rozdíl mezi pohlavím a genderem?

Pohlaví se definuje jako biologicky dané, tedy že se rodíme jako muž a žena. Nicméně už zde se nám vyskytují časté „anomálie“, jelikož spousta lidí se nerodí s biologicky daným pohlavím (intersex, transgender, atd.).

Gender na rozdíl od pohlaví vyjadřuje vztah osobní identity a společenské role vůči maskulinitě a feminitě. Z takového úhlu pohledu je gender (mužský a ženský) chápán jako sociální a kulturní konstrukt. Automaticky máme totiž tendenci podle pohlaví odvozovat genderovou příslušnost – tedy k biologické ženě přiřadit ženské chování a očekávat od ní, že takové chování bude ve společnosti naplňovat. A stejně tak je tomu u mužů.

Je to na první pohled logické – předcházíme tak vnitřním nejistotám, vše se zdá jednodušší, když je to nalinkované a průhledné. Ale ať chceme nebo ne, lidská existence takto nefunguje, zvlášť pokud žijeme ve společnosti. Ne nadarmo se říká, že s čím nemáme zkušenost, nebo to nechápeme, to v nás vyvolává strach, čímž máme tendenci to odsuzovat a nesnášet.

Bezpohlavní výchova aneb když si dítě samo rozhodne, zda chce být kluk nebo holka

Sociologické výzkumy dokazují, že gender dětem předurčujeme

To, že maskulinita a feminita (a to, co je za tyto znaky považováno) jsou sociální konstrukty, potvrzují i změny společenského paradigmatu. Můžeme začít tím, že až ve 40. letech minulého století začala být růžová barva chápaná jako holčičí a modrá jako klučičí. Dříve tomu bylo naopak, neboť modrá barva u dívek vyjadřovala půvab a zdrženlivost, růžová u hochů zase představovala výraznější barvu, která prezentuje důraz.

Dalším rysem, kterým do našich dětí tlačíme gender, který je v „souladu“ s pohlavím, je předurčování rolí prostřednictvím výběru hraček. Není to jen o tom, že kluci mají autíčka a dívky panenky. Týká se to také toho, jaké konotace s těmito věcmi spojujeme. Autem, stavebnicemi a jinými „klučičími“ hračkami v dětech podporujeme kreativitu a technické myšlení. Často mají hračky, které postaví nebo jinak modifikují. Kdežto „holčičí“ hračky jsou již často hotové, předurčené k starosti o domácnost, děti, starost o svůj vzhled apod. Přitom výzkumy ukázaly, že hodně záleží, k čemu naše děti vedeme a jaké schopnosti rozvíjíme, což má důsledky na celý jejich budoucí život.

Ne nadarmo již v padesátých letech řekla filozofka a spisovatelka Simone de Beauvoir, že „ženou se člověk nerodí, ženou se stává“. A nejinak je tomu i u mužů.

Kdo jsou intersex lidé

Výzkumy ukázaly, že je pravděpodobnější, že se v rámci celého světa běžněji potkáte s intersexuálním člověkem než s někým zrzavým.

Kdo jsou intersex lidé? Jedná se o lidi, jejichž pohlavní znaky neodpovídají popisu biologického mužského či ženského těla. Takový člověk může mít kombinaci mužských a ženských pohlavních orgánů, chromozomů či hladin hormonů, které se různě projevují na jeho těle. Dříve se pro lidi s intersexem používal výraz hermafrodit.

Největším problémem tak pro takové lidi je přiřazení pohlaví při porodu. Od 50. let dvacátého století se začala praktikovat tzv. Optimal Gender Policy, která přeoperuje intersex děti na pohlaví, které odpovídá jejich genetické informaci. Tyto operace kromě zdravotních rizik způsobují, že se mnoho dětí genderově neidentifikuje se svým pohlavím. Děti ve většině případů ani netuší, že byly vůbec přeoperovány. Operace se bohužel neprovádějí kvůli zdraví, ale kvůli tlaku společnosti, aby se jedinci začlenily buď k ženské, nebo k mužské identitě. V některých státech proto dneska existuje tzv. třetí pohlaví, při němž narozené děti nejsou operované a žijí v souladu se svou vlastní specifickou identitou (Německo, Spojené království, Austrálie a dalších několik zemí a desítek států).

Syn nosí šaty. Je to normální?

Genderová neutralita a český zákon

Dalšími lidmi, kteří vnímají rozdíl mezi svým pohlavím a genderem jsou transgender, nebinární lidé, genderfluidní či agenderoví lidé. Z takového důvodu je vhodná genderová neutralita, která má za cíl ukončení diskriminace těchto lidí. Obsahuje nástroje, jako je genderově neutrální jazyk a genderově neutrální jména, která vedou k větší konformitě. Statistiky totiž dokazují, že pokud jsou tito lidé v nesouladu mezi pohlavím a genderem, mnohem častěji trpí psychickými poruchami a páchají sebevraždy.

Často se na sociálních sítích setkáváme s oslovením anglického zájmena „they“, což v češtině používáme jako „oni“ (onikání). Praktikuje se rovněž střídání ženského a mužského rodu v textu, popřípadě symbol hvězdičky (narodil*a se jako oni).

Genderově neutrální jména

Proto přinášíme pár typů na genderově neutrální jména, abychom alespoň trochu ulehčili situaci rodičům, kteří tento problém řeší, nebo jednoduše nechtějí předurčovat své nenarozené dítě k genderu, který očekává společnost.

V českém matričním zákoně (paragraf 62) totiž stále stojí: „Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak.“ Pohlaví prostě nejsou pouze dvě a tato jména na tento fakt myslí.