Dochází vám nápady, co dělat se školkovými dětmi doma? Máme několik tipů, které děti i něco naučí

Plošné uzavření školek se zatím nechystá, ale i tak se může stát, že váš předškolák zůstane doma. Společně strávený čas můžeme obohatit o čtení, povídání, tvoření, nebo třeba hry s obrázky. Ale víte, jaké další činnosti pomáhájí vašemu dítěti v rozvoji? Přinášíme vám inspiraci z lesních školek.

Děti by měly mít řád a pravidelnost, na které jsou ze školky zvyklé. Proto bychom si měli udělat rozvrh, který bychom přizpůsobili potřebám dítěte, kde je jasným mezníkem čas na jídlo a odpočinek po obědě, mezi tím se také mohou dít pravidelné činnosti, přinášející mnoho příležitostí k učení.

Domácí práce jako základ

Při každodenní činnosti, které doma běžně vykonáváme, se může dítě naučit mnoho dovedností potřebných pro praktický život. Jsou také skvělou příležitostí, jak u dětí rozvíjet jemnou motoriku (týká se koordinace prstů a rukou a je podstatná proto, aby dítě zvládlo psaní, kreslení, stříhání nebo třeba vázání tkaniček), ale také samostatnost. Pod dohledem mohou některé domácí práce vykonávat již děti od dvou let, což je věk, kdy děti milují napodobovat rodiče. Předškolák by je tak měl hravě zvládnout, proto ho neváhejte zapojit do následujících činností:

• příprava jídla a stolování – prostírání stolu před jídlem, uklízení nádobí z myčky, udržování pořádku na jídelním stole, uklízení nákupu, pomoc s přípravou jídla (míchání)
• úklid – utírání prachu, vynášení odpadu, úklid hraček, skládání ponožek, vyndavání prádla z pračky, stlaní postele
• pomoc s péčí o potřebné – zalévání květin, péče o domácího mazlíčka, příprava svačiny pro sourozence
• péče o zahradu – hrabání listí, péče o záhony, sběr plodin.

Vždy bychom ale měli domácí práce přizpůsobit možnostem a věku dítěte. Nečekejme že výsledek bude takový, jaký jej známe od sebe. Oceňme každý drobný úspěch a udržme pravidelnost těch činností, které se nám společně osvědčují a přinášejí radost.

Pohyb až na prvním místě

Touha dětí hýbat se je přirozená, a někdy se nám někdy může zdát, že jejich zdroj energie je nekonečný. Pohyb je klíčovým faktorem pro zdravý vývoj od formování kosterního aparátu, po vývoj mozku a celého těla. Běhání, lezení a skákání, rozvíjí hrubou motoriku, která zlepšuje koordinační pohybové schopnosti, a jsou pro další vývoj a učení nezbytné. V období předškolního věku (3–5 let) by pak měly mít děti prostor alespoň pro 3 – 4 hodiny spontánního pohybu denně. Venkovní prostředí navíc podporuje kreativitu a fantazii, kdy děti přiřazují různým objektům svůj vlastní smysl (např. kůra může být domeček pro skřítky). “Rodiče mohou děti rozvíjet pozorováním přírody, kdy si mohou založit vlastní atlas a popisovat rostliny a zvířata, a přitom použít fantazii, hrát si. Dětský svět není svět znalostí, nýbrž svět fantazie a zamilování se do života,” říká Tereza Valkounová z Asociace lesních mateřských škol. V lesních školkách, kde jsou děti celoročně venku v přírodě bylo na základě výzkumů dokázáno, že děti byly více kreativní a motoricky zdatné a dosahovaly očekávané úrovně školní připravenosti jako děti v kamenných školkách. Důvodem může být právě dostatek pohybu a stále měnící se prostředí.

Volná hra

Dětem bychom měli dopřát také prostor na tzv. volnou hru, a to alespoň na 60 minut denně. K volné hře děti potřebují zejména čas a pestrý prostor s dostupnými materiály (tzv. loose parts). Dětem bychom měli dopřát čas na hraní, možnost dělat věci po svém, aniž bychom jim jejich čas řídili – ať už v pokojíčku, lese nebo parku. Můžete také navštívit místa, kam dítě chodí se školkou. “Při této aktivitě dětí rozvíjejí mimo jiné sociální dovednost (vzpomínka na kamarády), sociální samostatnost (vědí, jak se v daném místě chovat) a vnímavost (všímají si změn kolem sebe, ale i svých vnitřních potřeb, dospělý jim k tomu pomáhá otázkami),“ dodává Tereza Valkounová.

Další tipy

“PSANÍ DOPISŮ”

Jednou z nevýhod výuky na dálku je, že děti přijdou o kontakt s kamarády. Částečně ho může nahradit třeba “psaní dopisů”, kdy děti namalují kamarádovi obrázek, a rodič dopíše komentáře. Dítě může malovat třeba výjevy z pohádky, nebo nechat průchod fantazii. Procházka ke schránce navíc zpestří den, a zprostředkuje poznání tohoto skoro již zapomenutého komunikačního prostředku.

SBĚR PŘÍRODNIN

Přírodniny děti sbírají jako vzácné poklady a často jich mají plné kapsy (pozor na živočichy, vedeme děti k jejich ponechání na místě, kde jsou doma). Mohou je použít k třídění, předmatematickým úkolům, a na tvoření. Například kaštany nasbírané při procházce může předškolák využít na matematiku, nebo je s pomocí dospělého proděravět a pak navlékat na drátek, případně prokládat korálky, a vznikne tak krásný řetěz na výzdobu.

TŘÍDĚNÍ

Třídění rozvíjí důležitou jemnou motoriku (motorika ruky a prstů). Děti mohou třídit třeba smíchaný hrách a fazole v pytlíku, ale také stavebnice, pastelky, či hračky. A dobrá zpráva je, že v rámci této činnosti si může dítě také uklidit.

POZOROVÁNÍ Z OKNA

Pozorování z okna může být jak pro vás, tak pro děti velká zábava. Děti mohou nakreslit a počítat co vidí (kolik stromů, ptáčků, aut, pouličních lamp, dětí na hřišti, domů, psů), a po čase sledovat, jak se svět venku mění. Trénují si tak vnímavost, pozornost, a orientaci v prostředí.

A jaké jsou klíčové oblasti, které bychom měli u dětí rozvíjet?

1. Hrubá motorika
2. Jemná motorika, grafomotorika, ruka x oko, lateralita
3. Sluchové a zrakové percepce
4. Sociálních dovedností, sociální samostatnost a vnímavost
5. Citová samostatnost dítěte
6. Řečové a komunikativní schopností, logopedická prevence
7. Logické, předmatematické myšlení a předčtenářské dovednosti
8. Pozornosti a schopnost si pamatovat a záměrně se učit
9. Zájem o kulturu a tvoření
10. Orientace ve svém prostředí, nejbližším prostředí a ve světě