×
MotherClub.cz

Básničky pro děti. Procvičte si s dětmi mozkové závity

Básničky pro děti

Děti jsou doma, nefungují školy a většinou ani školky. Mnoho rodičů už ani neví, co s nimi pořád dělat a jak je zabavit. Proto přinášíme článek plný různorodých básniček, které zabaví děti i vás, procvičí mozkové závity a třeba pomohou s neoblíbenými aktivitami.

Básničky, nejlépe s různým napodobováním a hýbáním, jsou ideální pro rozvoj řeči a pohybových dovedností u malých dětí. Propojuje se v nich řeč, pohyb a rytmus. Děti se tak mohou po všech stránkách rozvíjet. U mladších dětiček jim pomáhejte vést pohyb rukou a nohou. Od roku a půl už začínají mnohem víc napodobovat a postupně cvičí prakticky bez pomoci dospělých. Kolik nových básniček se v době, kdy musíte být doma, naučíte?

Básničky pro děti o zvířátkách

Děti milují zvířátka, tak začneme básničkami o nich.

Vlaštovka

Potkala jsem vlaštovku,

ona se mě zeptala: „nevidělas ostatní?

Já jsem dneska zaspala.

Měly jsme tu v osm sraz, bude podzim, tak je čas,

letět – nevíš, kde je jih? Mohla bys mi poradit?“

 

Vlaštovka II.

„Vrabčáku, ty nemáš zdání, co je pravé stěhování.“

Vlaštovka si povzdechne, „snad mě někdo vyslechne.“

„Lítám tam a zase zpátky, na to je můj rozum krátký.

Proč je to tak zařízeno? Nikdy nemám vybaleno!“

 

Beruška

Teta jedné berušky

vaří skvělé halušky.

S bryndzou nebo se zelím?

Kdepak, já to dobře vím.

Recept mají osvědčený,

míchají je se mšicemi.

Tahle teta berušky

píše také kuchařky.

Poslední už dodávají

do všech velkých obchodů.

Jmenuje se, netušíte?

„Mšice na sto způsobů.“

 

Beruška

Beruško, půjč mi jednu tečky,

třeba tu co máš na zadečku.

Musím jí napsat za větou,

ať se mi slova nepletou.

Tulipán a tulipaní,

celý den se sobě klaní,

až se diví okolí,

že je záda nebolí.

Sedí bubák na dubu,

který v lese stojí,

straší děti, bu bu bu,

a pak se sám bojí.

 

Kočky

Houpala se s kočkou kočka,

přivírala slastně očka.

Říkaly si: „Milá paní,

Viďte, není nad houpání.“

Lano prasklo,

jaký div – skoulely se do kopřiv.

 

Koza

Běží koza rohatá,

za ní koza chlupatá.

Kopýtky do sebe kop,

rohama trk trk,

zadečkem drc, drc.

 

Pejsek

Pejsek po dvou nechodí,

za packu se nevodí.

Zatímco ty spinkáš, Jano,

co on už má naběháno.

Ale vždy jen po čtyřech

běhá, co mu stačí dech.

Běží tam a zase zpátky.

Než ty dojdeš do zahrádky,

oběhne dvůr čtyřikrát,

každý pejsek běhá rád.

 

Kráva

Už telátko nakrmila

naše Straka hnědobílá.

Kam teď jede s konvemi?

Do mlékárny – věřte mi.

Velikonoční koledy. Zopakujte si ty známé a naučte nové

Motivační básničky pro děti

Někdy se dětem nechce čistit si zuby, oblékat se nebo třeba cvičit. Zkuste si k neoblíbeným činnostem říkat nějaké motivační dětské básničky.

 

Čištění zoubků

Nečistí si zoubky – zle je!

Jak se potom na svět směje?

Nelíbí se sluníčku,

nelíbí se vodě, kvítí.

Já znám jednu Haničku,

té se zoubky jenom třpytí.

A ta všude, všude, kde je,

na všechny se jenom směje.

 

U zubaře

Drž, vrtáček vrtá,

trochu v zoubku škrtá.

Že to bolí?

Nebolí to, to jen zoubku je ti líto.

Tomu zoubku řekni zticha: „To se ti zdá, že to píchá,

drž, zoubečku, vždyť jsi zub,

pěkně drž, ty zoubku vzadu,

pak ti koupím čokoládu,

zachroupáš si, chrupu, chrup.“

 

Umývání ručiček

Mydli, mydli, mydlinky,

uděláme bublinky.

Vyženeme bacily,

co na nás venku skočily.

 

Kartáček jako vláček

Můj kartáček je jak vláček,

jezdí tmavým tunelem.

Jezdí různě do zatáček,

jednou tam a jednou ven.

Dám si pastu na kartáček

a ztratím se v tunelu.

Jedu pěkně po kolejích,

nakonec je poleju.

Můj kartáček je jak vláček,

už z tunelu jede ven.

Projede si mycí linkou,

uvidím ho příští den.

 

Deštník

Z mraku skáčou kapičky,

chytím je do ručičky.

Skáče jedna, skáče druhá,

brzy bude asi duha.

Když bude víc kapiček,

tak vytáhnu deštníček.

Dám si ho nad hlavičku,

nezmoknu ani trošičku.

 

Oblékání

Knoflík volá: Kudy?

Dírka volá: Tudy!

Zapínají mikinku.

Už to bude za chvilku.

 

Rukavice nebo rukávy

Do tunelu jede vlak

pomaličku, tak a tak.

Kudy, kudy cestička

už je venku pěstička! (nebo nožka)

 

Kovej, kovej kovaříčku

Kovej, kovej kovaříčku,

(dlaní jako okováváme patu dítěte)

okovej mi mou nožičku.

Okovej mi obě,

(vystřídáme nohy)

zaplatím já tobě.

 

Před spinkáním

Hajej, dítě, kolíbu tě,

abys spalo, neplakalo,

své maměnce pokoj dalo.

Jestli nedáš pokojíčka,

hodíme tě do rybníčka

a z rybníčka do potůčka

a z potůčka do Dunaje,

chyť si ho tam, hastrmane“

 

Uklízení hraček

V pokojíčku mám rád nebo ráda čisto,

každá hračka má své místo.

Panenka, míč, kostičky,

patří do své poličky.

Když si zrovna nehrají,

hezky si tam spinkají.

Pohybové básničky

Děti se mají hýbat, ale ne vždy se hýbají dostatečně. A zejména teď, když nemohou dělat to, na co byly zvyklé.

 

Co už umím?

Umím běhat, umím stát,

nad hlavu si ruce dát.

Umím chodit pomaličku,

umí hrát si na žabičku.

Umím chodit jako rak.

Věřte mi to, je to tak.

 

Vytahování

Když já se vytáhnu, ke sluníčku dosáhnu.

Když já se skrčím, do výšky skočím.

Když já si lehnu, ani se nehnu.

 

Ruce, ručičky

Ruce, ruce, ručičky,

máte malé prstíčky.

Máte hebké dlaně,

zatleskáme na ně.

 

Sedmikráska

Když sluníčko vychází, sedmikráska vstává,

(dřep, spojit ruce a stoupat si, jako že sedmikráska vstává)

načeše si obočí, na motýlky mává.

(střídat obě ruce před obličejem a pak mávat oběma)

Když sluníčko zapadá, sedmikráska chřadne,

(dítě stojí, spojí před sebou ruce a jde do dřepu)

ke spánku se ukládá, do postýlky chladné.

 (spojené ruce střídavě k levé a pravé tváři jako při spánku)



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*