Barva očí kojenců je vždy stejná, až postupem času se duhovky začínají postupně vybarvovat. Na čem odstín závisí a v jakém věku se barva očí nadobro ustálí?
Za barvu očí může množství pigmentu
Barvu očí miminka určuje množství vyprodukovaného pigmentu v duhovce oka, tedy melaninu. Duhovka obklopuje zorničku a zabraňuje pronikání světla mimo tuto část oka. Barevnost oka přitom ovlivňuje působení okolního rozptýleného světla. Existují tři základní barvy očí: zelená, modrá a hnědá a pak různé odstíny a kombinace těchto barev. Protože se melanin začíná tvořit až po porodu, oči novorozence se světlou pletí jsou vždy světlé a postupně jim tmavnou do jejich geneticky podmíněné barvy v závislosti na hladině vytvořeného melaninu. Černošská a asijská miminka se oproti tomu rodí vždy s tmavýma očima.
Zánět spojivek u novorozence. Vše, co musíte vědět o léčbě
Kdy se vybarví oči miminka?
Jen minimální procento dětí si ponechá sytě modrou barvu očí, se kterou se narodili. Je to podobné, jako byste se ptali, do kdy se mění barva vlasů. Barva očí se začíná měnit už mezi 6. a 9. měsícem života. Geneticky předurčená barva očí se miminku ustálí mezi prvním a třetím rokem věku. To je ta chvíle, kdy miminku hnědnou oči a zbarvují se do jejich přirozené barvy. Po celou dobu se přitom barva očí může měnit a to z důvodu práce hormonů. Někdy může dojít i k tomu, že má dítě každé oko jinak barevné. Většinou se jedná o důsledek komplikace během porodu nebo chybný pigmentový vývoj duhovky. Důležité je jít s dítětem co nejdříve k lékaři, který jej vyšetří a zjistí, zda se nejedná o příznak počátku určitého onemocnění.
Po kom se dědí barva očí?
Množství pigmentu v duhovce záleží na genetice. V některých případech hrají hlavní roli geny rodičů, v jiných zase prarodičů. Na barvě očí se podílí 15 různých genů, rozhodující vliv mají ale jen dva geny (OCA2 a HERC2), které se vyskytují ve dvou formách – alelách. Když je každá alela jiná, pouze jedna z nich je dominantní. Většinou je dominantní barvou hnědá, která zvládne překonat modrou i zelenou. Modrá barva je většinou „přehlasována“ hnědou a objevuje se často jen ve chvílích, kdy mají modré oči oba rodiče. Nemusí to však takto být vždy. Stát se může i to, že modrookým rodičům se narodí miminko s hnědýma očima, které zdědí po svých prarodičích. Pro výpočet barvy očí dítěte slouží tzv. kalkulačka barvy očí, která vám spočítá nejpravděpodobnější možnost.
Šedý zákal u dětí. Oční vada, která vyžaduje okamžitou léčbu
Nejčastější varianty
- Pokud mají oba rodiče modré oči, je velká pravděpodobnost, že se jim narodí modrooké dítě.
- Jestliže mají oba rodiče oči hnědé, pak ¾ jejich dětí budou mít oči také hnědé a zbylá čtvrtina modré nebo zelené. Stejně tak ale mohou mít všechny děti oči hnědé po rodičích.
- V případě, že jeden rodič je hnědooký a druhý modrooký, situace už není tak jasná. Všechny jejich děti mohou mít oči hnědé, nebo polovina z nich bude hnědooká a druhá polovina modrooká.
- Když má jeden rodič hnědé oči a druhý zelené, většina dětí bude mít oči tmavé. Vzácněji se mohou narodit děti zelenooké nebo modrooké.
Barva očí – statistika
Na světě dominuje s přehledem hnědá barva očí, kterou nosí více než polovina celosvětové populace. Zajímavostí je, že hnědá barva byla původní barvou očí člověka a teprve před 10 000 lety se díky mutaci genu začala vybarvovat i do jiných odstínů. Modrou barvu očí má 150 miliónů lidí (tedy asi 3 % lidstva) a to zejména v severní Evropě a v Pobaltí. Nejvíce modrookých lidí potkáte v Estonsku, kde má 99 % lidí modré oči. Původně však pocházejí lidé s modrýma očima z Afghánistánu, Libanonu, Iráku a Izraele. Generace modrookých lidí postupně vymírá v Americe, kde je tato barva očí už dlouhé roky na ústupu. Nejvzácnější barvou očí je šedá, kterou najdete hlavně v Severní Evropě a zelená, kterou nosí dohromady jen 1 – 2 % světové populace.
