Asfyxie neboli dušení plodu vzniká v 90% již před porodem. Jaké má příčiny a jak ji poznat?

Tereza Axmannová

31. 1. 2022

Asfyxie neboli dušení plodu je vlastně kombinace hypoxie (snížené množství kyslíku ve tkáních), hyperkapnie (zvýšené množství oxidu uhličitého v krvi) a těžké metabolické acidózy (pH v krvi plodu pod 7,0). Často se k asfyxii přidává také ischemie, tedy snížený průtok tepenné krve organismem, v důsledku toho nedostatečné zásobování těla kyslíkem i živinami. Jde o častou příčinu perinatálního úmrtí nebo neurologického poškození novorozence.

Příčiny

Asfyxie může být akutní nebo chronická. Akutní vzniká náhle např. během porodu, chronická je většinou výsledkem dlouhodobého působení několika příčin. Ty lze rozdělit na prenatální a postnatální.

Mezi prenatální příčiny patří přerušení průtoku krve pupečníkem, například kvůli jeho kompresi či prolapsu, anebo z důvodu vzniku pravého uzle na pupečníku. Problematický může být příliš krátký nebo příliš dlouhý pupečník. Také se může objevit zánět na pupečníku nebo trombóza pupečníkových cév. Všechno toto může vést ke snížení zásobování plodu kyslíkem a živinami.

Prenatální příčiny mohou také souviset s placentou –⁠ například dojde-li k předčasnému odloučení placenty nebo v případě, že je placenta nízko uložená (tzv. vcestné lůžko), a tedy kryje otvor do pochvy. Dále může být na vině snížený průtok krve placentou nebo stav, kterému se říká placentární insuficience, kdy placenta nedostatečně zásobuje plod. I v placentě může vzniknout zánět (vilitida placenty), který taktéž může mít za následek snížení dodávek kyslíku a živin plodu.

K asfyxii může vést příliš nízký nebo příliš vysoký krevní tlak těhotné, preeklampsie a eklampsie, abnormální děložní kontrakce či nějaká vážná nemoc, při které dochází k poruše zásobování těla těhotné ženy kyslíkem.

Mezi postnatální příčiny patří všechny stavy, které vedou k ventilačnímu a oběhovému selhání u dítěte, tedy onemocnění plic a srdce, vrozené vady.

Jak doma vyvolat porod aneb babské rady proti přenášení

Statistiky

90 % všech asfyxií vzniká již prenatálně.
Asfyxie postihuje 0,2-0,4 % donošených novorozenců, to je v České republice zhruba 200-400 dětí ročně. U nedonošených dětí je to až 10x víc.
10-20 % dětí asfyxii nepřežije.
Zhruba u 40 % případů asfyxie se vyskytne novorozenecká encefalopatie. Polovina novorozeneckých encefalopatií je způsobena prodělanou asfyxií.
U 15-25 % případů je později diagnostikována mozková obrna.

Diagnostika asfyxie

V těhotenství a během porodu se plod pravidelně monitoruje kardiotokografem, který sleduje srdeční frekvenci, pohyby plodu a sílu kontrakcí dělohy. Ze změn na záznamu lze odhalit známky hypoxie dříve, než dojde k poškození plodu.

Během porodu se sleduje, zda je plodová voda čirá nebo zakalená. Zakalená amniová tekutina nasvědčuje hypoxii. Leccos mohou prozradit také pohyby dítěte, které jsou při hypoxii omezené.

Hypoxie může přimět dítě k předčasným nádechům ještě uvnitř dělohy.

Po porodu se sleduje Apgar skóre. Při asfyxii přetrvává déle než 5 minut Apgar skóre na úrovni 0-3 bodů. V takovém případě se sleduje již zmíněná metabolická acidóza (pH se určuje z krve z pupečníku). Mohou být přítomny křeče nebo snížený svalový tonus novorozence.

Apgar skóre zachraňuje život novorozencům. Jak se hodnotí?

Následky

Nedostatek kyslíku při asfyxii postihuje celý organismus. Může dojít k multiorgánovému selhání. Většina orgánů se však dokáže sama obnovovat, až na mozek, který bude pravděpodobně nedostatkem kyslíku a živin poškozen tzv. hypoxico-ischemickou encefalopatií (HIE).

Existují tři stupně HIE, při prvním z nich většina dětí vyvázne naprosto zdravá, bez jakýchkoli trvalých následků, při třetím stupni však má 50 % dětí trvalé následky a 50 % umírá.

Trvalé následky se obvykle projeví během prvního roku života. Jde o mozkovou obrnu, epilepsii, různá neurologická poškození či poškození některých dalších orgánů, například ledvin a trávicího ústrojí.

Při včasném zásahu lékařů a velkém štěstí může být asfyktický novorozenec plně uzdraven a nemusí dojít k žádnému trvalému poškození.

Terapie

Asfyktický novorozenec novorozenec může potřebovat okamžitou resuscitaci, může být závislý na plicním ventilátoru, může být v komatu.

V případě střední nebo těžké hypoxico-ischemické encefalopatie je v prvních hodinách života možné ovlivnit poškození organismu řízeným podchlazením (tzv. hypotermií) na teplotu 33-34°C, ve které zůstává po dobu 72 hodin. Nižší teplota způsobí, že dojde ke zpomalení metabolismu a mozková tkáň novorozence má menší nároky na kyslík. V případě, že je včas použita tato metoda, zvyšuje se šance na přežití a snižuje se hrozba poškození orgánů novorozence.